IN TIME

»
Zuzana Smékal
 
Tak jo, dušicko, můžeš přijít, jsme připraveni, říkala jsem si sama na procházce v lese. O pár dní později následoval rituál v kruhu žen, kdy jsme si dvě z kruhu při zapalování svíce přály, aby k nám přišla nová duše. Byl to rituál na oslavu příchodu jara, zrovna jsem měla menstruaci- ta další už nepřišla. I kamarádka Maja brzy otěhotněla- možná jsme fakt čarodějnice, jak říká můj muž :) Zvláštní, byla jsem těhotná a najednou mi bylo líto, že je to snad naposled. Tak jestli už neukecám muže na další dítě, musím si to těhotenství poradně užít! Chci hned těhotenské šaty- krásné, abych se mohla co nejdéle cítit jako bohyně- rudé Victoria Grace to vyřešily. Znovu beru do rukou těhotenskou bibli Ingeborg a objednávám čaj těhotenská směs a oleje na břicho- miluju ten heřmánkový uklidňující.
Tak a s kým budu rodit?
 
Sedla jsem si ke googlu a hledala porodní asistentky ve Zlínském kraji. Většina z nich nedělala klasické poradny, pouze cvičení a maximálně doprovod do porodnice. Tak jsem se rozhodla, že si potrénuju asertivitu a půjdu k mojí gynekoložce a najdu si k porodu doma dulu. Tak jo, dulu jsem oslovila a tak zkusím zavolat ještě tu mladou asistentku z našeho města- nechávala jsem si ji úplně nakonec. A ona dělá poradny! Juchůůů mám dulu i porodní asistentku. Obě jsou úžasné! A.porodní asistentka mi půjčuje knihu, Aby porod nebolel- tak jo, přečtu si ji. Zhltla jsem ji za dva dny. Fňukat u porodu nechci- tak, že by byl porod neasistovaný?
 
Ke konci těhotenství jsem se cítila skvěle, plná síly a říkala jsem si, že můžu být těhotná ještě měsíc a dýl.
V úterý při kontrole mi PA říkala, že miminko je ještě vysoko, já zase říkala, že změnilo polohu po dlouhé době na polohu ideální ke zrození.
Byla jsem sama doma a rozhodla jsem se, že místo uklizení si udělám napářku, když už jsem v tom 39. týdnu, abych si ji ještě párkrát do porodu užila. Nebyla jsem si jistá, zda-li odešla zátka nebo se jen mé tělo radovalo z toho příjemného pocitu tepla. Odpoledne jsem se rozhodla, že musíme jít s manželem na hřbitov obejít všechny naše předky. Cestou na hřbitov jsem cítila dosud neznámé pocity vystřelující do třísel. Radovala jsem se, že se tělo připravuje na porod.
 
Ve středu jsem už byla úplně mimo. Nedokázala jsem spočítat 30+50 ani složit autíčko z lega.
Ve čtvrtek ráno jsem se zvedla posunula blíž synovi, abych mu dala do pusy Lipanka a vidím mokro na posteli. Začala jsem se smát jako blázen. Syn se mě ptá co se děje, proč se směju. Říkám, že se miminko brzy narodí. Syn mi zvedá triko, prý, že ještě nevidí hlavu.
 
Přesuneme se do kuchyně a připravujeme vývar, rozhodnu se, že udělám ještě štrůdl, po porodu si určitě ráda dám. Z vyvěšování už musím někdy do kleku, prosím syna, ať na mě nemluví, když klečím.
Po dvanácté přijíždí manžel, popichuje mě, ať jsem v klidu, že budu určitě ještě rodit celý den.
Štrůdl už nestihnu potřít vajíčkem. Je 13:00 píšu PA, že kontrakce letí jedna za druhou a že se případně ozveme. Rozdávám instrukce, rychle sbalím do tašky svíčky a afirmace z předporodního rituálu a utíkám dolů do koupelny do ticha a tmy.
 
Zapaluju svíčky a rozpláču se. Vděčností s myšlenkou na mé drahé přítelkyně, že mi připravily požehnání k porodu, uctily mě jako bohyni. Vlny sílí, pouštím si horkou vodu na břicho a mažu se porodním olejem od Ingeborg. Vůně je omamná. Každá kontrakce nastavuje tělo do jiné polohy. Začínám hučet aaa za chvilku už AAA vylezu ven na záchod, do stoje, držím se topení. Zjeví se manžel, chtěl by někoho zavolat, já chci kýbl na zvracení. Manžel mluví s PA a odchází ven trhat kopr. Chvíli se zmítám po koupelně, vyjdu ven se podívat na muže a vracím se do vany. Chci přechodovou fázi a jít spát! Jak dlouho budu moct spát? Vlny se valí, snažím se se co nejvíc uvolnit, tělo mění polohy jako by ho něco ovládalo. Cítím jak se mi roztahují bedra. Kontroluju, kde je miminko. Cítím hlavičku! Řvu jako zvíře- jenom tak necítím bolest. Najednou je hlavička skoro venku- nastane kouzelný okamžik zklidnění. Jistím hlavičku rukou a sleduju celou scénu zrození pod hladinou- máme podsvícenou vanu. Timothy se pomalu rodí a je tady! Přichází manžel se synem. S mužem si vyměníme pohled a úsměv. Ptám se kolik je hodin, je 14:20. Timmy se spokojeně kojí a později se protahuje ve vodě.
Za chvíli chci jít ven, zabalit miminko a zkontrolovat krvácení, porodit placentu. Krvácení je minimální, placenta ještě ven nechce. Rodila se až za cca hodinu. Přesouváme se o patro výš na gauč. Je nám krásně. Kolem páté přijíždí PA, kontroluje nás, vypisuje papíry.
Ten pocit nekonečné vděčnosti..
 
Zuzana

ZTU1YWM1O